Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská

Informace:

Šalvěj nebyla ještě donedávna příliš známou bylinkou. Či přesněji řečeno, byla jakousi zapomenutou bylinkou našich babiček. Ty znaly velmi dobře tuto vonnou bylinku z čeledi hluchavkovitých. Lidový název této rostliny je babské ucho, koníčky či smrtky a dnes šalvěj prožívá takovou malou renesanci, alespoň co se kuchyně týká. Nejznámější je jako léčivka a koření, ale je též vynikající medonosnou a okrasnou rostlinou. Prostě voňavá a nadmíru užitečná ozdoba každé zahrádky či balkonového truhlíku. Šalvěj má příznivé účinky na lidské zdraví. Snižuje vylučování potu a sekreci žláz včetně mléka. Působí antibakteriálně, proto je vhodná na vyplachování úst při zánětech. Dále na nehojící se kožní defekty a hnisající rány. Vhodná při poruchách travicí soustavy, při nechutenství a zánětech sliznic. Blahodárně působí na mozek a zlepšuje tak koncentraci a myšlení. Pomáhá proti stresu. Je vhodná pro ženy v klimaktériu. Léčí záněty močových cest. Šalvěj lékařská obsahuje tyto účinné látky. Flavonoidy (luteolin, apigenin), triterpeny, diterpeny, kys. rozmarýnová, silice (8-25 ml/kg, hlavními složkami jsou kafr, cineol, thujon, humulen, alfa pinen, kamfen, limonen, linalool, bornyl acetát). Dále vitamíny řady B a látky podobné hormonu estrogenu. Dále se šalvěj používá jako koření při vaření, např. do nádivek a k masu. Ze šalvěje se sbírá nať a listy. Účinné látky jsou nejlépe rozpustné v alkoholu a o něco méně ve vodě. Pro výrobu tinktury je nejlepší šalvěj louhovat v silném destilátu po dobu 10 dní. Šalvěj není vhodné dlouhodobě užívat díky vysoké toxicitě thujonu.

 

Popis rostliny:

Vytrvalý polokeř, vysoký 20 až 70 cm, silně aromatický. Lodyha přímá, obvykle nevětvená, olistěná, šedoplstnatá. Listy vstřícné, řapíkaté, podlouhlé až eliptické, jemně vroubkované, někdy na bázi se 2 vykrojenými segmenty, v mládí šedoplstnaté, později olysalé, na líci s výraznou, vnořenou žilnatinou. Lichopřesleny 4 až 10květé, koruna dvoupyská, světle fialová, občas bílá, korunní trubka v ústí chlupatá, horní pysk vyklenutý, dolní 3laločný. Kvete v V až VII. Vžilo se také několik lidových názvů, např. babské ucho, babí roucho, vlčí chvost a další.

 

Sběr:

Listy sbíráme v období května až června. Je důležité sbírat v suchém počasí kolem 12. hodiny, protože vlhké listy hnědnou. Nebo můžete sebrat celou nať, usušit a liste poté jednosuše sdrhnout. Sušíme ve stínu, teplota sušení nesmí přesáhnout 35°C. Usušené listy mají silnou kořenitou chuť a pach. Správně usušené listy by měly mít zelenou barvu.

 

Pěstování:

Šalvěj vyžaduje teplé a slunné místo v propustné půdě. Nejlépe vápnité. V březnu se sázejí semena nebo se množí trsy a řízky, které dobře koření.

 

Stanoviště:

Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště. Na zimu je třeba rostliny chránit před mrazem přikrývkou.